Lade Inhalt...

Gesundheitswesen in internationalen Dokumenten

Sammlung der bedeutendsten für die Tschechische Republik verbindlichen Dokumente

von Univ.-Doz. Karel Schelle (Autor) Dr. Milan Černý (Autor)

Fachbuch 2010 188 Seiten

Jura - Sonstiges

Leseprobe

Inhaltsverzeichnis

Zusammenfassung

ÜMLUVA o ochrane lidskych präv a zäkladnich svobod

Ümluva na ochranu lidskych präv a dustojnosti lidske bytosti v souvislosti s aplikaci Biologie a mediciny: Ümluva o lidskych prävech a biomedicine

Dodatkovy protokol k ümluve na ochranu lidskych präv a dustojnosti lidske bytosti v souvislosti s aplikaci Biologie a mediciny o zäkazu klonoväni lidskych bytosti

ÜMLUVA O PRÄVECH DITEtE

EVROPSKÄ SOCIÄLNI CHARTA

Jednotnä ümluva o omamnych lätkäch

Ümluva Organizace spojenych närodu proti nedovolenemu obchodu s omamnymi a psychotropnimi lätkami

Ümluva o psychotropnich lätkäch

Ümluva o lecebne preventivni peci a dävkäch v nemoci

Ümluva o zävodnich zdravotnich sluzbäch

Ümluva o ochrane zdravi a lekarske peci pro nämorniky

ÜMLUVA o hygiene v obchode a kancelärich

Ümluva o predchäzeni a kontrole nebezpeci z povoläni zpusobenych karcinogennimi lätkami a ciniteli

Zusammenfassung

Diese Monographie umfasst eine Sammlung von den für die Tschechische Republik verbindlichen internationalen Verträgen im Bereich des Gesundheitswesens. Jedes Abkommen enthält einen erklärenden Hinweis.

Sie geht von der folgenden Publikation aus ; Schelle, K., Cerny, M. Zdravotnictvl v mezinarodni'ch dokumentech (Soubor nejvyznamnejslch mezinarodni'ch umluv, jimiz je Ceska republika vazana). Praha, Eurolex Bohemia 2004. 202 S. (ISBN 80-86432-81-5).

Ümluva o ochrane lidskych präv a zäkladnich svobod

Dne 21. unora 1991 byla v Madridu podepsäna jmenem Ceske a Slovenske Federativnf Republiky Ümluva o ochrane lidskych präv a zäkladnich svobod ve zneni protokolu c. 3, 5 a 8, sjednanä v Rime dne 4. listopadu 1950, a tyto dalsf smluvni dokumenty na tuto Ümluvu navazujici:

Dodatkovy protokol, sjednany v Parfzi dne 20. brezna 1952,

Protokol c. 2, sjednany ve Strasburku dne 6. kvetna 1963,

Protokol c. 4, sjednany ve Strasburku dne 16. zärf 1963,

Protokol c. 6 sjednany ve Strasburku dne 28. dubna 1983 a Protokol c. 7, sjednany ve Strasburku dne 22. listopadu 1984.

S Ümluvou i Protokoly vyslovilo souhlas Federälni shromäzdenf Ceske a Slovenske Federativnf Republiky a prezident Ceske a Slovenske Federativnf Republiky je ratifikoval s tim, ze Ceskä a Slovenskä Federativnf Republika podle clänku 64 Ümluvy cini vyhradu k clänkum 5 a 6 Ümluvy v tom smyslu, ze tato ustanoveni nebräni uklädäni käzenskeho trestu vezeni podle § 17 zäkona c. 76/1959 Sb., o nekterych sluzebnich pomerech vojäku. Ratifikacni listiny byly ulozeny u generälniho tajemnika Rady Evropy, depozitäre Ümluvy, dne 18. brezna 1992.

Pri ratifikaci Ümluvy bylo ucineno prohläseni:

Ceskä a Slovenskä Federativnf Republika prohlasuje, ze po dobu peti let, kterä se bude mlcky prodluzovat vzdy o obdobi dalsich peti let, pokud Ceskä a Slovenskä Federativnf Republika sve prohläseni neodvolä pred uplynutim probihajiciho obdobi:

a) uznävä pravomoc Evropske komise pro lidskä präva prijimat podle clänku 25 Ümluvy stiznosti osob, nevlädnich organizaci nebo skupin osob povazujicich se za poskozene v dusledku poruseni präv priznanych Ümluvou o ochrane lidskych präv a zäkladnich svobod, clänky 1 - 4 Protokolu c. 4 a clänky 1 - 5 Protokolu c. 7, pokud k poruseni präv vyplyvajfcfch z techto dokumentu doslo po nabytf jejich platnosti pro Ceskou a Slovenskou Federativnf Republiku;
b) uznävä na zäklade vzäjemnosti pravomoc Evropskeho soudu pro lidskä präva podle clänku 46 Ümluvy o ochrane lidskych präv a zäkladni'ch svobod k vykladu a pouzitl Ümluvy, clänku 1 - 4 Protokolu c. 4 a clänku 1 - 5 Protokolu c. 7, pokud k poruseni präv vyplyvaji'ci'ch z techto dokumentu doslo po nabytl jejich platnosti pro Ceskou a Slovenskou Federativnf Republiku.

Ümluva vstoupila v platnost na zäklade sveho clänku 66 odst. 2 dnem 3. zäri' 1953. Pro Ceskou a Slovenskou Federativnf Republiku vstoupila v platnost v souladu s clänkem 66 odst. 3 dnem 18. brezna 1992.

Dodatkovy protokol vstoupil v platnost na zäklade sveho clänku 6 dnem 18. kvetna 1954 a pro CSFR vstoupil v platnost na zäklade tehoz clänku dnem 18. brezna 1992.

Protokol c. 4 vstoupil v platnost na zäklade sveho clänku 7 odst. 1 dnem 2. kvetna 1968 a pro CSFR vstoupil v platnost podle tehoz clänku dnem 18. brezna 1992.

Protokol c. 6 vstoupil v platnost na zäklade sveho clänku 8 odst. 1 dnem 1. brezna 1985 a pro CSFR podle tehoz clänku odst. 2 dnem 1. dubna 1992.

Protokol c. 7 vstoupil v platnost na zäklade sveho clänku 9 odst. 1 dnem 1. listopadu 1988 a pro CSFR podle tehoz clänku odst. 2 vstoupf v platnost dnem 1. cervna 1992.

Protokol c. 9 vstoupil v platnost na zäklade sveho clänku 7 odst. 1 dnem 1. ri'jna 1994 a ti'mtez dnem vstoupil v platnost i pro Ceskou republiku.

Ümluva byla publikoväna ve forme sdelenf federälniho ministerstva zahranicnich veci ve Sbirce zäkonu pod c. 209/1992 Sb. Zmeny a doplnky byly publikovane rovnez ve forme sdelenf pod c. 41/1996 Sb. a c. 243/1998 Sb.

(vybranä ustanoveni)

Podepsane vlady, clenove Rady Evropy,

majice na zreteli Vseobecnou deklaraci lidskych prav vyhlasenou Valnym shromazdenim Organizace spojenych närodü 10. prosince 1948;

majice na zreteli, ze tato deklarace smeruje k zabezpeceni vseobecneho a ucinneho uznavani a dodrzovani prav v ni vyhlasenych;

majice na zreteli, ze cilem Rady Evropy je dosazeni vetsi jednoty mezi jejimi cleny, a ze jednim ze zpüsobü, jak se ma tento cil uskutecnovat, je ochrana a dalsi rozvoj lidskych prav a zakladnich svobod;

znovu potvrzujice svou hlubokou viru v ty zakladni svobody, ktere jsou zakladem spravedlnosti a miru ve svete a ktere jsou nejlepe zachovavany na jedne strane ucinnou politickou demokracii a na druhe strane spolecnym pojetim a dodrzovanim lidskych prav, na nemz zavisi;

rozhodnuty, jakozto vlady evropskych statu, ktere jsou stejneho smysleni a maji spolecne dedictvi politickych tradic, idealu, svobody a pravniho statu, podniknout prvni kroky ke kolektivnimu zaruceni nekterych prav vyhlasenych ve Vseobecne deklaraci;

dohodly se na näsledujfcfm:

Cl. 1

Povinnost respektovat lidska prava

Vysoke smluvni strany priznavaji kazdemu, kdo podleha jejich jurisdikci, prava a svobody uvedene v Hlave I teto Ümluvy.

HLAVA I

PRÄVA A SVOBODY

Cl. 2

Pravo na zivot

1. Pravo kazdeho na zivot je chraneno zakonem. Nikdo nesmi byt umyslne zbaven zivota krome vykonu soudem ulozeneho trestu näsledujfcfho po uznani viny za spachani trestneho cinu, pro ktery zakon uklada tento trest.

2. Zbaveni zivota se nebude povazovat za zpusobene v rozporu s timto clankem, jestlize bude vyplyvat z pouziti sily, ktere neni vic nez zcela nezbytne, pri:

a) obrane kazde osoby proti nezakonnemu nasili;
b) provädeni zakonneho zatceni nebo zabräneni uteku osoby zakonne zadrzene;
c) zakonne uskutecnene akci za ucelem potlaceni nepokoju nebo vzpoury.

Ümluva na ochranu lidskych präv a düstojnosti lidske BYTOSTI V SOUVISLOSTI S APLIKACf BIOLOGIE A MEDIGNY: ÜMLUVA O LIDSKYCH prävech a biomedicine

Ümluva o lidskych prävech a biomedicine byla prijata 4. dubna 1997 v Oviedi.

Jmenem Ceske republiky byla Ümluva podepsäna ve Strasburku dne 24. cervna 1998. S Ümluvou vyslovil souhlas Parlament Ceske republiky a schvälil ji podle clänku 39 odst. 4 Üstavy Ceske republiky jako mezinärodni smlouvu o lidskych prävech a zäkladnich svobodäch ve smyslu clänku 10 Üstavy Ceske republiky. Prezident republiky Ümluvu ratifikoval. Ratifikacni listina Ceske republiky byla ulozena u generälniho tajemnika Rady Evropy, depozitäre Ümluvy, dne 22. cervna 2001.

Ümluva vstoupila v platnost na zäklade sveho clänku 33 odst. 3 dne 1. prosince 1999. Pro Ceskou republiku vstoupila v platnost podle odstavce 4 tehoz clänku dne 1. rijna 2001.

Ve Sbirce mezinärodnich smluv byla publikoväna pod cislem 96/2001 Sb.m.s.

Dne 12. ledna 1998 byl v Parizi prijat k Ümluve Dodatkovy protokol. Jmenem Ceske republiky byl Protokol podepsän ve Strasburku dne 24. cervna 1998.

S Protokolem vyslovil souhlas rovnez Parlament Ceske republiky. Ve Sbirce mezinärodnich smluv byl Dodatkovy protokol publikovän pod cislem 97/2001 Sb.m.s.

Preambule

Clenske staty Rady Evropy, dalsi staty a Evropske spolecenstvi, signatari teto Ümluvy,

majice na pameti Vseobecnou deklaraci lidskych prav vyhlasenou Valnym shromazdenim Organizace spojenych närodü dne 10. prosince 1948;

majice na pameti Ümluvu na ochranu lidskych prav a zakladnich svobod ze dne 4. listopadu 1950;

majice na pameti Evropskou socialni chartu ze dne 18. rijna 1961;

majice na pameti Mezinarodnf pakt o obcanskych a politickych pravech a Mezinarodni pakt o hospodarskych, socialnich a kulturnich pravech ze dne 16. prosince 1966;

majice na pameti Ümluvu o ochrane osob se zretelem na automatizovane zpracovani osobnich dat ze dne 28. ledna 1981;

majice take na pameti Ümluvu o pravech ditete ze dne 20. listopadu 1989;

majice na zreteli, ze cilem Rady Evropy je dosazeni vetsi jednoty mezi jejimi cleny a ze jednou z metod, jak lze tohoto cile dosahnout, je zachovani a dalsi uplatnovani lidskych prav a zäkladnfch svobod;

vedomy si zrychlujfcfho se vyvoje biologie a mediciny;

presvedceny o potrebe respektovat lidskou bytost jednak jako jednotlivce a zaroven jako clena lidskeho rodu a uznavajice dülezitost zajisteni düstojnosti lidske bytosti;

vedomy si toho, ze zneuziti biologie a mediciny müze vest k cinüm ohrozujfcfm lidskou düstojnost;

potvrzujice, ze pokrok v biologii a medicine by se mel pouzit ve prospech soucasne i budoucich generaci;

zdüraznujfce potrebu mezinarodni spoluprace, aby cele lidstvo mohlo mit uzitek z biologie a mediciny;

uznavajice dülezitost podpory verejne diskuse nad otazkami, ktere prinasi aplikace biologie a mediciny, a dülezitost diskuse nad odpoved'mi na ne;

prejice si pripomenout vsem clenüm spolecnosti jejich prava a odpovednosti;

berouce na vedomi praci Parlamentniho shromazdeni v teto oblasti, vcetne Doporuceni 1160 (1991) k priprave Ümluvy o bioetice;

rozhodnuty prijmout takova opatreni, ktera jsou nezbytna pro zajisteni lidske düstojnosti a zakladnich prav a svobod kazdeho jednotlivce v souvislosti s aplikaci biologie a mediciny;

se dohodly na nasledujfcfm:

Kapitola I

Obecna ustanovenf

Cl. 1

Ücel a predmet

Smluvni strany budou chränit düstojnost a svebytnost vsech lidskych bytosti a kazdemu bez diskriminace zaruci uctu k integrite jeho bytosti a ostatni präva a zäkladni svobody pri aplikaci biologie a mediciny.

Kazdä smluvni strana prijme do sveho prävniho rädu opatreni nezbytnä pro zajisteni ucinnosti ustanovenf teto Ümluvy.

Cl. 2

Nadrazenost lidske bytosti

Zäjmy a blaho lidske bytosti jsou nadrazeny zäjmüm spolecnosti nebo vedy.

Cl. 3

Rovna dostupnost zdravotnf pece

Smluvni strany, majice na zreteli zdravotnf potreby a dostupne zdroje, ucinf odpovfdajfcf opatrenf, aby v rämci sve jurisdikce zajistily rovnou dostupnost zdravotnf pece patricne kvality.

Cl. 4

Profesnf standardy

Jakykoliv zäkrok v oblasti pece o zdravf, vcetne vedeckeho vyzkumu, je nutno provädet v souladu s prfslusnymi profesnfmi povinnostmi a standardy.

Kapitola II
Souhlas

Cl. 5

Obecne pravidlo

Jakykoli zäkrok v oblasti pece o zdravf je mozno provest pouze za podmfnky, ze k nemu dotcenä osoba poskytla svobodny a informovany souhlas.

Tato osoba musf byt predem rädne informoväna o ucelu a povaze zäkroku, jakoz i o jeho düsledcfch a rizicfch.

Dotcenä osoba müze kdykoli svobodne svüj souhlas odvolat.

Ci. 6

Ochrana osob neschopnych dat souhias

1. Podle clänkü 17 a 20 uvedenych nize müze byt proveden zäkrok na osobe, kterä neni schopna dät souhlas, pouze pokud je to k jejimu primemu prospechu.

2. Jestlize nezletilä osoba neni podle zäkona zpüsobilä k udeleni souhlasu se zäkrokem, nemüze byt zäkrok proveden bez svoleni jejiho zäkonneho zästupce, üredni osoby ci jine osoby nebo orgänu, ktere jsou k tomu zmocneny zäkonem.

Näzor nezletile osoby bude zohlednen jako faktor, jehoz zävaznost narüstä ümerne s vekem a stupnem vyspelosti.

3. Pokud podle platneho präva dospelä osoba neni schopna dät souhlas se zäkrokem z düvodu dusevniho postizeni, nemoci nebo z podobnych düvodü, lze zäkrok provest pouze se souhlasem jejiho zäkonneho zästupce nebo prislusneho orgänu nebo osoby ci instituce zmocnenych zäkonem.

Dle moznosti se dotcenä osoba zücastni udeleni zästupneho souhlasu.

4. Zäkonny zästupce, prislusny orgän, osoba nebo instituce poverene ze zäkona podle vyse uvedenych odstavcü 2 a 3 obdrzi na zäklade stejnych podminek informace uvedene v clänku 5.

5. Zästupny souhlas podle vyse uvedenych odstavcü 2 a 3 lze kdykoliv odvolat, je-li to v nejlepsim zäjmu dotcene osoby.

Ci. 7

Ochrana osob s dusevnf poruchou

V souladu s podminkami stanovenymi zäkonem na ochranu techto osob vcetne prävni üpravy pro dohled, kontrolu a odvoläni, müze byt osoba s väznou dusevnf poruchou podrobena zäkroku bez sveho souhlasu, je-li zäkrok zameren na lecbu jeji dusevnf poruchy, pouze v prfpade, ze by bez takoveto lecby se vsf pravdepodobnostf doslo k zävaznemu poskozenf jejfho zdravf.

Ci. 8

Stav nouze vyzadujfcf neodkiadna resenf

Pokud v situacfch nouze nelze zfskat prfslusny souhlas, jakykoliv nutny lekarsky zäkrok lze provest okamzite, pokud je nezbytny pro prospech zdravf dotycne osoby.

Cl. 9

Drive vyslovena pram

Bude brän zretel na drive vyslovena präni pacienta ohledne lekarskeho zäkroku, pokud pacient v dobe zäkroku neni ve stavu, kdy müze vyjädrit sve präni.

Kapitola III

Ochrana soukromf a pravo na informace
Cl. 10

Ochrana soukromf a pravo na informace

1. Kazdy mä prävo na ochranu soukromf ve vztahu k informacim o svem zdravi.

2. Kazdy je oprävnen znät veskere informace shromazdovane o jeho zdravotnim stavu. Nicmene präni kazdeho nebyt takto informovän je nutno respektovat.

3. Pokud je to v zäjmu pacienta, müze ve vyjimecnych pripadech zäkon omezit uplatneni präv podle odstavce 2.

Kapitola IV
Lidsky genom

Cl. 11

Zakaz diskriminace

Jakäkoliv forma diskriminace osoby z düvodu jejiho genetickeho dedictvi je zakäzäna.

Cl. 12

Prediktivnf geneticka vysetrenf

Vysetreni, kterä predpovfdajf geneticky podminene nemoci nebo kterä slouzi k urceni nositele genu zpüsobujiciho nemoc nebo k odhaleni geneticke predispozice nebo nächylnosti k nemoci, lze provest pouze pro zdravotni ucely nebo pro vedecky vyzkum spojeny se zdravotnimi ucely a v nävaznosti na odpovfdajfcf geneticke poradenstvi.

Cl. 13

Zasahy do lidskeho genomu

Zäsah smerujfcf ke zmene lidskeho genomu lze provädet pouze pro preventivni, diagnosticke nebo lecebne ucely, a to pouze tehdy, pokud neni jeho cilem jakäkoliv zmena genomu nektereho z potomkü.

Cl. 14

Zakaz volby pohlavf

Pouziti postupü lekarsky asistovane reprodukce nebude dovoleno za ucelem volby budouciho pohlavf ditete, ledaze tak lze predejit vazne dedicne nemoci vazane na pohlavf.

Kapitola V
Vedecky vyzkum

Cl. 15

Obecne pravidlo

Vedecky vyzkum v oblasti biologie a medicfny bude provaden svobodne pri respektovani ustanovenf teto Ümluvy a v souladu s dalsimi pravnimi predpisy, ktere slouzi ochrane lidske bytosti.

Cl. 16

Ochrana osob zapojenych do vedeckeho vyzkumu

Vedecky vyzkum na cloveku lze provadet pouze tehdy, pokud jsou splneny vsechny nasledujfcf podmfnky:

i) k vyzkumu na cloveku neexistuje zadna alternativa srovnatelneho ucinku;

ii) rizika vyzkumu, kterym by mohla byt vystavena dotycna osoba, nejsou neumerne vysoka vzhledem k moznemu prospechu z vyzkumu;

iii) vyzkumny projekt byl schvalen prfslusnym organem po nezavislem posouzenf jeho vedeckeho prfnosu vcetne zhodnocenf vyznamu cfle vyzkumu a multidisciplinärnfho posouzenf jeho eticke prijatelnosti;

iv) osoby zapojene do vyzkumu byly informovany o svych pravech a zarukach, ktere zakon stanovf na jejich ochranu;

v) nezbytny souhlas podle clanku 5 byl dan vyslovne, konkretne a je zdokumentovan. Takovy souhlas lze kdykoliv svobodne odvolat.

Cl. 17

Ochrana osob neschopnych dat souhlas k vyzkumu

1. U osoby neschopne dat souhlas podle clanku 5 lze vyzkum provadet pouze pri splnenf vsech nasledujfcfch podmfnek:

i) jsou splneny podmfnky stanovene v clanku 16 pododstavcfch i) az iv);

ii) vysledky vyzkumu mohou prinest skutecny a prfmy prospech pro zdravf dotycne osoby;

iii) vyzkum srovnatelneho ucinku nelze provadet na zadnych jednotlivcfch schopnych dat souhlas;

iv) nezbytna potvrzenf souhlasu podle clanku 6 byla dana konkretne a pfsemne; a

v) zucastnena osoba s tfm neprojevuje nesouhlas.

2. Pokud vyzkum nemüze predstavovat primy prospech pro zdravi dotcene osoby, Ize takovy vyzkum povolit za podminek uvedenych v odstavci 1 pododstavcich i), iii), iv) a v) pouze vyjimecne, pri splneni podminek stanovenych zäkonem na ochranu takove osoby a pri splneni näsledujfcfch podminek:

i) cilem tohoto vyzkumu je cestou podstatneho zlepseni vedeckeho poznäni zdravotniho stavu, nemoci ci poruchy dotycneho ziskat vysledky, ktere mohou prinest prospech dotycne osobe nebo jinym osobäm ve stejne vekove kategorii nebo postizenym stejnou nemoci nebo poruchou nebo osobäm ve stejnem zdravotnim stavu;

ii) tento vyzkum predstavuje pouze minimälni riziko a minimälni zätez pro dotceneho jednotlivce.

Cl. 18

Vyzkum na embryi'ch in vitro

1. Pokud zäkon umoznuje provädet vyzkum na embryich in vitro, musi byt zäkonem zajistena odpovfdajfcf ochrana embrya.

2. Vytväreni lidskych embryi pro vyzkumne ucely je zakäzäno.

Kapitola VI

Odber orgänu a tkäne z zijfcfch därcü pro ucely transplantace

Cl. 19

Obecne pravidlo

1. Odber orgänü nebo tkäni od zijfcf osoby pro ucely transplantace lze provädet vyhradne v zäjmu lecebneho prinosu pro prijemce, a pouze pokud neni k dispozici zädny vhodny orgän nebo tkän ze zemrele osoby nebo jinä alternativni lecebnä metoda srovnatelneho ucinku.

2. Nezbytny souhlas dle clänku 5 musi byt vyjädren vyslovne a konkretne bud' pisemnou formou nebo pred prislusnym urednim orgänem.

Cl. 20

Ochrana osob neschopnych dät souhlas s odebrärn'm orgänu

1. Odber orgänu ci tkäne nelze provest u osoby, kterä neni schopna dät souhlas podle clänku 5.

2. Pri splneni ochrannych podminek stanovenych zäkonem na ochranu techto osob lze vyjimecne povolit odber obnovitelne tkäne od osoby, kterä neni sama schopna dät souhlas, pokud jsou splneny näsledujici podminky:

i) neni k dispozici zädny kompatibilni därce, ktery je schopny dät souhlas;
ii) prijemcem je bratr nebo sestra därce;
iii) daroväni musi predstavovat moznost zächrany zivota prijemce;
iv) souhlas podle odstavcu 2 a 3 clänku 6 byl dän konkretne a pisemne, v souladu se zäkonem a se souhlasem prislusneho orgänu;
v) uvazovany därce s tim neprojevuje nesouhlas.

Kapitola VII

Zakaz financnfho prospechu a nakladam s castmi lidskeho tela

Cl. 21

Zakaz financnfho prospechu

Lidske telo a jeho cästi nesmi byt jako takove zdrojem financnfho prospechu.

Cl. 22

Nakladam s odebranou cästi lidskeho tela

Je-li v prübehu zäkroku odebräna jakäkoliv cäst lidskeho tela, müze se uchovat a pouzit pro ucely jine nez ty, pro nez byla odebräna, pouze pokud byly splneny nälezitosti v souvislosti s poucenim a souhlasem.

Kapitola VIII

Porusenf ustanovenf Umluvy
Cl. 23

Porusenf prav nebo zasad

Smluvni strany zajisti bez zbytecneho prodleni odpovfdajfcf prävni ochranu tak, aby predesly nebo zamezily porusoväni präv a zäsad stanovenych touto Ümluvou.

Cl. 24

Nahrada za zpusobenou ujmu

Osoba, kterä utrpela ujmu zpusobenou zäkrokem, mä närok na spravedlivou nähradu skody za podminek a postupu stanovenych zäkonem.

Cl. 25
Sankce

Smluvni strany zajisti odpovfdajfcf prävnf postih pro prfpady porusenf ustanovenf teto Ümluvy.

Kapitola IX

Vztah teto Ümluvy k ostatnfm pravnfm upravam

Cl. 26

Omezenf vykonu prav

1. Zadna omezenf nelze uplatnit na vykon prav a ochrannych ustanoveni obsazenych v teto Ümluve krome tech, ktera stanovi zakon a ktera jsou nezbytna v demokraticke spolecnosti v zajmu bezpecnosti verejnosti, predchazeni trestne cinnosti, ochrany verejneho zdravi nebo ochrany prav a svobod jinych.

2. Omezenf podle predchozfho odstavce se nesmf tykat clankü 11, 13, 14, 16, 17, 19, 20 a

21.

Cl. 27

Sirsf ochrana

Zadna z ustanovenf teto Ümluvy nelze vykladat jako omezujfcf nebo jinak ovlivnujfcf smluvnf strany pri moznosti poskytnout vetsf prävnf ochranu pri aplikaci biologie a medicfny, nez je stanoveno v teto Ümluve.

Kapitola X
Verejna diskuse

Cl. 28

Verejna diskuse

Smluvnf strany zajistf, aby resenf zäkladnfch otazek, ktere vyvstävajf s rozvojem biologie a medicfny, probehlo po radne verejne diskusi, zejmena co se tyce jejich vyznamnych lekarskych, spolecenskych, ekonomickych, etickych a prävnfch düsledkü, a aby jejich prfpadnä aplikace byla predmetem odpovfdajfcf odborne diskuse.

Kapitola Xi

Vyklad a dodrzovanf Ümluvy
Cl. 29

Vyklad Ümluvy

Evropsky soud pro lidska prava müze bez prfmeho vztahu k jakemukoliv probfhajfcfmu soudnfmu rfzenf vydat stanoviska k pravnfm otazkam tykajfcfm se vykladu teto Ümluvy, pokud o to pozadajf:

- vlada statu, ktery je smluvnf stranou, pote, kdy vyrozumela ostatnf smluvnf strany;

- Vybor, ustanoveny podle clanku 32, s clenstvfm omezenym pro zastupce smluvnfch stran podle rozhodnutf prijateho dvoutretinovou vetsinou odevzdanych hlasü.

Cl. 30

Zpravy o aplikaci Umluvy

Po obdrzeni zadosti od generainiho tajemnika Rady Evropy poda kazda smluvni strana vysvetleni o zpüsobu, kterym jeji vnitrostatni zakon zajist'uje ucinne provadeni vsech ustanoveni Ümiuvy.

Kapitola XII
Protokoly

Cl. 31
Protokoly

V souiadu s provadenim clanku 32 ize uzavrit protokoly, ktere rozvfjejf zasady teto Ümiuvy v dalsich konkretnich obiastech.

Protokoly budou otevrene k podpisu signatarüm teto Ümiuvy. Budou predmetem ratifikace, prijeti nebo schvaleni. Signatari nesmi ratifikovat, prijmout ci schvaiit protokoly bez predchozi nebo soucasne ratifikace, prijeti ci schvaleni Ümiuvy.

Kapitola XIII
Dodatky k Umluve

Cl. 32

Dodatky k Umluve

1. Ükoiy, kterymi je poveren „Vybor" v tomto clanku a v cianku 29, budou vykonavany Rfdfcfm vyborem pro bioetiku (CDBI) nebo jinym vyborem ustanovenym za timto uceiem Vyborem ministrü.
2. Nehiede na zvlastni ustanoveni cianku 29 müze kazdy ciensky stat Rady Evropy, jakoz i vsechny smluvni strany, ktere nejsou cieny Rady Evropy, byt zastoupeny a mit po jednom hiasu ve Vyboru, pokud Vybor provädi ukoiy, kterymi byi poveren na zakiade teto Ümiuvy.
3. Kazdy stat, na ktery se vztahuje cianek 33, nebo stat, ktery je prizvan, aby se pripojil k teto Ümiuve v souiadu s ustanovenimi cianku 34 a neni smluvni stranou, müze byt zastoupen ve Vyboru jako pozorovatei. Pokud Evropske spoiecenstvi neni smluvni stranou, müze byt zastoupeno ve Vyboru jako pozorovatei.
4. Za uceiem sledoväni rozvoje vedy bude stavajfcf Ümiuva prezkoumana ve Vyboru nejpozdeji do peti let od jejiho vstupu v piatnost a posleze v obdobich stanovenych Vyborem.
5. Kazdy nävrh na dodatek k teto Ümluve a kazdy nävrh protokolu nebo dodatku k protokolu predlozeny smluvni stranou, Vyborem nebo Vyborem ministrü bude postoupen generälnimu tajemnikovi Rady Evropy. Ten jej zasle Clenskym stätüm Rady Evropy, Evropskemu spolecenstvi, kazdemu signatäri, kazde smluvni strane, kazdemu stätu prizvanemu k podpisu teto Ümluvy v souladu s ustanovenim clänku 33 a kazdemu stätu prizvanemu k pristupu k Ümluve v souladu s ustanovenim clänku 34.
6. Vybor prezkoumä nävrh nejdrive dva mesice od jeho odesläni generälnim tajemnikem v souladu s odstavcem 5. Vybor predä text prijaty dvoutretinovou vetsinou odevzdanych hlasü Vyboru ministrü ke schväleni. Po schväleni bude text predän smluvnim stranäm k ratifikaci, prijeti nebo schväleni.
7. V pripade smluvnich stran, ktere jej prijaly, vstoupf kazdy dodatek v platnost prvni den mesice näsledujiciho po uplynuti obdobi jednoho mesice od data, kdy pet smluvnich stran, z toho alespon ctyri clenske stäty Rady Evropy, informovalo generälniho tajemnika o jeho prijeti.

Pro kazdou smluvni stranu, kterä jej näsledne prijme, vstoupf dodatek v platnost prvni den mesice näsledujiciho po uplynuti obdobi jednoho mesice od data, kdy tato smluvni strana informovala generälniho tajemnika o jeho prijeti.

Kapitola XIV
Zaverecna ustanovenf

Cl. 33

Podpis, ratifikace a vstup v platnost

1. Tato Ümluva je otevrena k podpisu Clenskym stätüm Rady Evropy, neclenskym stätüm, ktere se ucastnily jejiho vypracoväni, a Evropskemu spolecenstvi.
2. Tato Ümluva podlehä ratifikaci, prijeti nebo schväleni. Ratifikacni listiny, doklady o prijeti nebo schväleni budou ulozeny u generälniho tajemnika Rady Evropy.
3. Tato Ümluva vstoupf v platnost prvnf den mesfce näsledujfcfho po uplynutf obdobf trf mesfcü od data, ke kteremu pet stätü, z toho alespon Ctyri Clenske stäty Rady Evropy, vyjädrf souhlas byt väzäny touto Ümluvou v souladu s ustanovenfmi odstavce 2 tohoto Clänku.
4. Pro kazdeho signatäre, ktery näsledne vyjädrf svüj souhlas byt takto väzän, vstoupf Ümluva v platnost prvnf den mesfce näsledujfcfho po uplynutf obdobf trf mesfcü od data ulozenf ratifikacnf listiny, dokladu o prijetf nebo schvälenf.

Ci. 34

Necienske staty

1. Po vstupu teto Ümluvy v platnost müze Vybor ministrü Rady Evropy, po konzultaci se stranami Ümluvy, prizvat kterykoli neclensky stät Rady Evropy k pristupu k teto Ümluve rozhodnutim vetsiny podle clänku 20, pododstavce d) Statutu Rady Evropy a jednomyslnym hlasovänim zästupcü smluvnich stätü oprävnenych byt ve Vyboru ministrü.
2. Pro kazdy pristupujici stät vstoupf Ümluva v platnost prvnf den mesice näsledujfcfho po uplynutf obdobf tri mesicü od data ulozeni listiny o pristupu u generälniho tajemnika Rady Evropy.

Ci. 35 Üzemf

1. Kazdy signatär müze pri podpisu nebo pri uklädäni sve ratifikacni listiny, listiny o prijeti nebo schväleni urcit jedno nebo vice üzemf, na kterä se tato Ümluva bude vztahovat. Kterykoli dalsi stät müze ucinit stejne prohläseni pri uklädäni svych listin o pripojeni.
2. Kazdä smluvni strana müze kdykoliv pozdeji cestou prohläseni adresovaneho generälnimu tajemnikovi Rady Evropy rozsirit püsobnost teto Ümluvy na kterekoliv dalsi üzemf uvedene v prohläsenf, za jehoz mezinärodnf vztahy je odpovednä nebo jehoz jmenem je oprävnenä se zavazovat. Ümluva vstoupf ve vztahu k tomuto üzemf v platnost prvnf den mesfce näsledujfcfho po uplynutf trfmesfcnfho obdobf od data prevzetf takoveho prohläsenf generälnfm tajemnfkem.
3. Kazde prohläsenf ucinene podle dvou predchozfch odstavcü, pokud jde o kterekoliv üzemf uvedene v tomto prohläsenf, lze odvolat sdelenfm zaslanym generälnfmu tajemnfkovi. Odvolänf nabude ücinnosti prvnf den mesfce näsledujfcfho po uplynutf obdobf trf mesfcü od data prevzetf takoveho sdelenf generälnfm tajemnfkem.

Ci. 36 Vyhrady

1. Kazdy stät a Evropske spolecenstvf mohou pri podpisu teto Ümluvy nebo pri uklädänf ratifikacnfch listin ucinit vyhradu ke kteremukoli ustanovenf Ümluvy do takoveho rozsahu, do jakeho zäkon platny na jeho üzemf nenf v souladu s tfmto ustanovenfm. Na zäklade tohoto clänku vsak nejsou povoleny vyhrady obecne povahy.
2. Kazdä vyhrada ucinenä podle tohoto clänku bude obsahovat strucnou informaci o prfslusnem zäkone.
3. Kazdä smluvnf strana, kterä rozsiruje püsobnost teto Ümluvy na üzemf uvedene v prohläsenf podle clänku 35 odst. 2, müze ve vztahu k tomuto üzemf vznest vyhradu podle ustanovenf predchozfch odstavcü.
4. Kazdä smluvni strana, kterä ucinila vyhradu podle tohoto clänku, ji müze odvolat v prohläsenf adresovanem generälnimu tajemnikovi Rady Evropy. Odvoläni nabude ucinnosti prvni den mesice näsledujiciho po uplynuti jednomesfcnfho obdobi od data jeho prevzeti generälnim tajemnikem.

Cl. 37

Vypovezenf Ümluvy

1. Kazdä smluvni strana müze kdykoliv vypovedet tuto Ümluvu cestou sdeleni adresovaneho generälnimu tajemnikovi Rady Evropy.
2. Vypovezenf nabude ucinnosti prvni den mesice näsledujiciho po uplynuti obdobi tri mesicü od data prevzeti tohoto sdeleni generälnim tajemnikem.

Cl. 38 Oznamenf

Generälni tajemnik Rady Evropy oznämi clenskym stätüm Rady Evropy, Evropskemu spolecenstvi, vsem signatärüm, vsem smluvnim stranäm a vsem ostatnim stätüm, ktere byly prizväny, aby pristoupily k teto Ümluve:

a) kazdy podpis;
b) ulozeni kazde ratifikacni listiny, dokladu o prijeti, schväleni nebo pristupu;
c) kazde datum vstupu teto Ümluvy v platnost podle clänkü 33 a 34;
d) kazdy dodatek nebo protokol prijaty podle clänku 32 a datum vstupu takoveho dodatku nebo protokolu v platnost;
e) kazde prohläsenf ucinene podle ustanovenf clänku 35;
f) kazdou vyhradu a odvolänf vyhrady ucinene podle ustanovenf clänku 36;
g) jakykoli jiny ukon, sdelenf nebo oznämenf souvisejfcf s touto Ümluvou.

Na dükaz toho nfze podepsanf, rädne k tomu zmocneni, podepsali tuto Ümluvu.

Däno v Oviedu (Asturie) dne 4. dubna 1997 v jazyce anglickem a francouzskem, pricemz obe znenf majf stejnou platnost, v jednom vyhotovenf, ktere bude ulozeno v archivu Rady Evropy. Generälnf tajemnfk Rady Evropy predä overene kopie kazdemu clenskemu stätu Rady Evropy, Evropskemu spolecenstvf, neclenskym stätüm, ktere se zucastnily prfpravy teto Ümluvy, a kazdemu stätu prizvanemu k prfstupu k teto Ümluve.

DODATKOVY PROTOKOL K ÜMLUVE NA OCHRANU LIDSKYCH PRÄV A DÜSTOJNOSTI LIDSKE BYTOSTI V SOUVISLOSTI S APLIKACI BIOLOGIE A MEDICINY O ZÄKAZU KLONOVÄNI LIDSKYCH BYTOSTI

Pariz 12. 1. 1998

Preambule

Clenske staty Rady Evropy, dalsi staty a Evropske spolecenstvi, signatari tohoto Dodatkoveho protokolu k Ümluve na ochranu lidskych prav a düstojnosti lidske bytosti v souvislosti s aplikaci biologie a mediciny o zakazu klonovani lidskych bytosti, berouce na vedomi vedecky vyvoj v oblasti klonovani savcü zejmena delenim embrya a prenosem bunecneho jadra;

vedomy si skutecnosti, ze pokrok v oblasti nekterych zpüsobü klonovani müze sam o sobe prispet k vedeckemu poznani a k jeho aplikaci v oblasti mediciny;

majice na zreteli, ze klonovani lidskych bytosti se müze stat technicky proveditelnym;

berouce na vedomi, ze müze nastat prirozene deleni embrya, ktere nekdy vyustf v narozeni geneticky shodnych dvojcat;

majice presto na zreteli, ze umele vytvoreni lidske bytosti cestou umyslneho vytvoreni geneticky shodnych lidskych bytosti je v rozporu s lidskou düstojnosti a jako takove tedy zaklada zneuziti biologie a mediciny;

majice na zreteli, ze s timto cilem provadene biomedicinske aktivity mohou mit zavazne düsledky medicinske, psychologicke a socialni povahy pro vsechny zucastnene;

majice na zreteli ucel Ümluvy o ochrane lidskych prav a biomedicine, zejmena zasadu vyjadrenou v clanku 1, jejimz cilem je chranit düstojnost a identitu vsech lidskych bytosti, se dohodly na näsledujfcfm:

Cl. 1

1. Kazdy zäkrok, jehoz Ucelem je vytvorit lidskou bytost, kterä je geneticky shodnä s jinou lidskou bytosti, zivou ci mrtvou, je nepripustny.

2. Pro ucely tohoto clänku vyraz "geneticky shodnä" lidskä bytost s jinou lidskou bytosti znamenä lidskou bytost, kterä mä s jinou lidskou bytosti spolecny jaderny soubor gern!

Cl. 2

Platnost ustanoveni tohoto Protokolu neni mozno omezit na zäklade clänku 26 odst. 1 Ümluvy.

Cl. 3

Pokud se tyce smluvnich stran budou ustanoveni clänku 1 a 2 tohoto Protokolu povazoväna za dodatecne clänky Ümluvy, pricemz vsechna ustanoveni Ümluvy budou platit shodne.

Cl. 4

Tento Protokol je otevren k podpisu signatärum Ümluvy.Podlehä ratifikaci, prijeti nebo schväleni. Signatär nemuze ratifikovat, prijmout nebo schvälit tento Protokol, aniz by jiz drive nebo soucasne s tim ratifikoval, prijal nebo schvälil Ümluvu. Ratifikacni listiny, doklady o prijeti nebo o schväleni budou ulozeny u generälniho tajemnika Rady Evropy.

Cl. 5

1. Tento Protokol vstoupf v platnost prvniho dne mesice näsledujiciho po uplynuti obdobi tri mesfcü od data, ke kteremu pet stätu, z toho alespon ctyri clenske stäty Rady Evropy, vyjädri souhlas byt väzäny Protokolem v souladu s ustanovenimi clänku 4.

2. Pro kazdeho signatäre, ktery näsledne vyjädri svuj souhlas byt takto väzän, vstoupf Protokol v platnost prvni den mesice näsledujiciho po uplynuti tri mesfcü od data ulozenf ratifikacnf listiny, dokladu o prijetf nebo o schvälenf.

Cl. 6

1. Po vstupu v platnost tohoto Protokolu müze kazdy stät, ktery pristoupil k Ümluve, pristoupit k tomuto Protokolu.

2. Pristoupenf se uskutecnf ulozenfm dokladu o pristoupenf u generälnfho tajemnfka Rady Evropy a nabude ucinnosti prvnf den mesfce näsledujfcfho po uplynutf trf mesfcü od data jeho ulozenf.

Cl. 7

1. Kazdä strana Protokolu müze kdykoliv vypovedet tento Protokol cestou sdeleni adresovaneho generälnimu tajemnikovi Rady Evropy.

2. Vypovezeni nabude ucinnosti prvni den mesice näsledujfcfho po uplynuti obdobi tri mesicü od data prevzeti tohoto sdeleni generälnim tajemnikem.

Cl. 8

Generälni tajemnik Rady Evropy oznami clenskym stätüm Rady Evropy, Evropskemu spolecenstvi, vsem signatärüm, vsem stranäm Ümluvy a vsem ostatnim stätüm, ktere byly pozväny, aby pristoupily k teto Ümluve:

a) kazdy podpis;
b) ulozeni kazde ratifikacni listiny, dokladu o prijeti, schväleni nebo pristupu;
c) kazde datum vstupu tohoto Protokolu v platnost podle clänkü 5 a 6;
d) jakykoli jiny ukon, sdeleni nebo oznämeni souvisejfcf s timto Protokolem.

Na dükaz toho nize podepsani, rädne k tomu zmocneni, podepsali tento Protokol.

Däno v Parizi dne 12. ledna 1998 v jazyce anglickem a francouzskem, pricemz obe zneni maji stejnou platnost, v jednom vyhotoveni, ktere bude ulozeno v archivu Rady Evropy. Generälni tajemnik Rady Evropy predä overene kopie kazdemu clenskemu statu Rady Evropy, neclenskym stätüm, ktere se zucastnily pripravy tohoto Protokolu, a kazdemu stätu prizvanemu k pristupu k Ümluve a Evropskemu spolecenstvi.

Ümluva o prävech ditete

Ümluva o prävech ditete byla prijata dne 20.listopadu 1989 v New Yorku. Jmenem Ceske a Slovenske Federativnf Republiky byla Ümluva podepsäna v New Yorku dne 30. zäri' 1990.

S Ümluvou vyslovilo souhlas Federälni shromäzdeni Ceske a Slovenske Federativnf Republiky a prezident Ceske a Slovenske Federativnf Republiky ji ratifikoval. Ratifikacni' listina byla ulozena u generälni'ho tajemni'ka OSN, depozitäre Ümluvy, dne 7. ledna 1991.

Ümluva vstoupila v platnost na zäklade sveho clänku 49 odst. 1 dnem 2. zäri 1990. Pro Ceskou a Slovenskou Federativnf Republiku vstoupila v platnost v souladu se svym clänkem 49 odst. 2 dnem 6. unora 1991.

Publikoväna byla ve Sbi'rce zäkonu pod ci'slem 104/1991 Sb.

Ochrana ditete je mimo tuto Ümluva zakotvena i v rade dalsi'ch prävni'ch dokumentu. V prve rade je obsazena v zäkladni'ch mezinärodni'ch dokumentech a umluväch: v clänku 16 Vseobecne deklarace lidskych präv, v clänku 23 Mezinärodni'ho paktu o obcanskych a politickych prävech (vyhläska c. 220/1976 Sb.) a v clänku 12 Evropske umluvy o ochrane lidskych präv a svobod (vyhläska c. 109/1992 Sb.).

V nasem prävnim rädu zakotvuje ochranu rodiny Listina zäkladni'ch präv a svobod, kterä je podle clänku 3 Üstavy soucästi' ustavni'ho porädku Ceske republiky. Podle clänku 32 odst. 1 teto Listiny jsou rodicovstvi' a rodina pod ochranou zäkona, pricemz zvlästni ochrana deti' a mladistvych je zarucena.

V teto souvislosti mozno pripomenout, ze dulezitou mezinärodni smlouvou, kterä se dotykä rodiny a mlädeze, je rovnez Mezinärodni' umluva o odstraneni' vsech forem diskriminace zen (vyhläska c. 62/1987Sb.).

Zäkladni' postuläty a zäsady obsazene v mezinärodni'ch dokumentech a umluväch a v Listine zäkladni'ch präv a svobod jsou bli'ze rozvedeny predevsi'm v zäkone c. 94/1963 Sb., o rodine, v platnem zneni', zejmena ve zneni'zäkona c. 91/1998 Sb. Konkretni' ochranu deti a mlädeze pred väznymi negativni'mi vlivy a zäsahy, vcetne prävniho zajisteni' ditete s CAN ovsem poskytuje trestni zäkon.

Povinnosti zakotvene v clänku 35 Ümluvy spocfvajf v tom, ze stäty, ktere jsou smluvni'stranou Ümluvy o prävech ditete, prijfmajf vsechna nezbytnä vnitrostätnf, dvoustrannä a mnohostrannä opatreni k zabranenl unosu deti, prodavanl deti a obchodovanl s nimi za jakymkoli ucelem a v jakekoli podobe.

V souladu s tim byly take provedeny novelizacnl zasahy v ceskem trestnfm zakone,a jako naprlklad nove zakotvena skutkova podstata trestneho cinu obchodovanls detmi.

Staty, ktere jsou smluvni stranou teto umluvy, majice na zreteli, ze podle zasad vyhlasenych v Charte Spojenych narodü je uznani prirozene düstojnosti a rovnych a nezcizitelnych prav vsech prfslusnfkü lidske rodiny zakladem svobody, spravedlnosti a miru ve svete,

majice na mysli, ze lid Spojenych närodü v Charte znovu potvrdil svou viru v zakladni lidska präva, v düstojnost a hodnotu lidske osobnosti a ze vyjädril sve odhodläni podporovat sociälni pokrok a zlepsovat zivotni uroven pri vetsi svobode,

uznavajice, ze Spojene narody ve Vseobecne deklaraci lidskych prav a v mezinarodnich paktech o lidskych pravech prohlasily a dohodly se na tom, ze kazdemu prfslusejf v nich stanovena prava, a to bez jakehokoli rozlisovani podle rasy, barvy pleti, pohlavi, jazyka, nabozenstvi, politickeho nebo jineho smysleni, narodnostniho nebo socialniho püvodu, majetku, rodu nebo jineho postaveni,

pametlivy, ze ve Vseobecne deklaraci lidskych prav Spojene narody prohlasily, ze detstvi ma narok na zvlastni peci a pomoc,

presvedceny, ze rodina, jako zakladni jednotka spolecnosti a prirozene prostredi pro rüst a blaho vsech svych clenü a zejmena deti, musi mit narok na potrebnou ochranu a takovou pomoc, aby mohla beze zbytku plnit svou ulohu ve spolecnosti,

uznavajice ze v zajmu plneho a harmonickeho rozvoje osobnosti musi dite vyrüstat v rodinnem prostredi, v atmosfere stesti, lasky a porozumeni,

majice na zreteli, ze dite musi byt plne pripraveno zit ve spolecnosti vlastnim zivotem a vychovano v duchu idealü prohlasenych v Charte Spojenych narodü, a to zejmena v duchu miru, düstojnosti, snasenlivosti, svobody, rovnosti a solidarity,

majice na mysli, ze potreba zabezpecit diteti zvlastni peci byla zakotvena v Zenevske deklaraci prav ditete z r. 1924 a v Deklaraci prav ditete prijate Spojenymi narody v r. 1959 a uznana ve Vseobecne deklaraci lidskych prav, v Mezinarodnim paktu o obcanskych a politickych pravech (zejmena v danach 23 a 24), v Mezinarodnim paktu o hospodarskych, socialnich a kulturnich pravech (zejmena v clanku 10) a ve statutech a prislusnych dokumentech odbornych organisaci a mezinarodnich organizaci zabyvajfcfch se peci o blaho deti,

majice na mysli, ze, jak je uvedeno v Deklaraci prav ditete prijate Valnym shromazdenfm Organizace Spojenych narodü 20. listopadu 1959, "dite pro svou telesnou a dusevni nezralost potrebuje zvlastni zaruky, peci a odpovfdajfcf pravni ochranu pred narozenim i po nem",

pametlivy ustanoveni Deklarace socialnich a pravnich zasad ochrany a zajisteni blaha deti, se zvlastnim ohledem na vnitrostatni a mezinarodni upravu umist'ovani do instituci nahradni pece, Minimalnich standardnich pravidel OSN tykajfcfch se vykonu soudnictvi za ucasti mladistvych (Pekingska pravidla),Deklarace o ochrane zen a deti za mimoradnych udalosti a za ozbrojenych konfliktu,

uznavajice, ze ve vsech zemich sveta jsou deti zijfcf ve vyjimecne obtiznych podminkach a ze tyto deti vyzaduji zvlastni pozornost,

berouce nalezity ohled na vyznam tradic a kulturnich hodnot kazdeho naroda pro ochranu a harmonicky rozvoj ditete,

uznavajice vyznam mezinarodni spoluprace pro zlepsovani zivotnich podminek deti v kazde zemi a zejmena v zemich rozvojovych, dohodly se na näsledujfcfm:

CÄST I Cl. 1

Pro ucely teto umluvy se ditetem rozumi kazda lidska bytost mladsi osmnacti let, pokud podle prävniho radu, jenz se na dite vztahuje, neni zletilosti dosazeno drive.

Cl. 2

1. Staty, ktere jsou smluvni stranou teto umluvy, se zavazuji respektovat a zabezpecit prava stanovena touto umluvou kazdemu diteti nachazejfcfmu se pod jejich jurisdikci bez jakekoli diskriminace podle rasy, barvy pleti, pohlavi, jazyka, nabozenstvi, politickeho nebo jineho smysleni, narodnostniho, etnickeho nebo socialniho püvodu, majetku, telesne nebo dusevni nezpüsobilosti, rodu a jineho postaveni ditete nebo jeho rodicü nebo zakonnych zastupcü.
2. Staty, ktere jsou smluvni stranou umluvy, ucini vsechna potrebna opatreni k tomu, aby dite bylo chraneno pred vsemi formami diskriminace nebo trestani, ktere vyplyvaji z postaveni, cinnosti, vyjadrenych nazorü nebo presvedceni jeho rodicü, zakonnych zastupcü anebo clenü rodiny.

Cl. 3

1. Zajem ditete musi byt prednim hlediskem pri jakekoli cinnosti tykajfcf se deti, at' uz uskutecnovane verejnymi nebo soukromymi zarfzenfmi socialni pece, soudy, spravnimi nebo zakonodarnymi organy.
2. Staty, ktere jsou smluvni stranou umluvy, se zavazuji zajistit diteti takovou ochranu a peci, jaka je nezbytna pro jeho blaho, pricemz berou ohled na prava a povinnosti jeho rodicü, zakonnych zastupcü nebo jinych jednotlivcü pravne za neho odpovednych, a cini pro to vsechna potrebna zakonodarna a spravni opatreni.
3. Staty, ktere jsou smluvni stranou umluvy, zabezpeci, aby instituce, sluzby a zarfzenf odpovedne za peci a ochranu deti odpovidaly standardüm stanovenym kompetentnimi urady, zejmena v oblastech bezpecnosti a ochrany zdravi, poctu a vhodnosti sveho personalu, jakoz i kompetentniho dozoru.

Cl. 4

Staty, ktere jsou smluvni stranou umluvy, ucini vsechna potrebna zakonodarna, spravni a jina opatreni k provadeni prav uznanych touto umluvou. Pokud jde o hospodarska, socialni a kulturni prava, staty, ktere jsou smluvni stranou umluvy, uskutecnuji takova opatreni v maximälmm rozsahu svych prostredkü a v pripade potreby i v ramci mezinarodni spoluprace.

Cl. 5

Staty, ktere jsou smluvni stranou umluvy, se zavazuji respektovat odpovednost, prava a povinnosti rodicü nebo, v odpovfdajfcfch pripadech a v souladu s mfstnfm obycejem, clenü sirsi rodiny nebo obce, zakonnych zastupcü nebo jinych osob pravne odpovednych za dite, ktere smeruji k zabezpeceni jeho orientace a usmernovani pri vykonu prav podle umluvy v souladu s jeho rozvfjejfcfmi se schopnostmi.

Cl. 6

1. Staty, ktere jsou smluvni stranou umluvy, uznävaji, ze kazde dite ma prirozene pravo na zivot.
2. Staty, ktere jsou smluvni stranou umluvy, zabezpecuji v nejvyssi mozne mire zachovani zivota a rozvoj ditete.

Cl. 7

1. Kazde dite je registrovano ihned po narozeni a ma od narozeni pravo na jmeno, pravo na statni prislusnost, a pokud to je mozne, pravo znat sve rodice a pravo na jejich peci.
2. Staty, ktere jsou smluvni stranou umluvy, zabezpecuji provädeni techto prav v souladu se svym vnitrostatnim zäkonodärstvim a v souladu se svymi zavazky vyplyvajfcfmi z prislusnych mezinärodneprävnfch dokumentü v teto oblasti se zvlästnim dürazem na to, aby dite nezüstalo bez stätnf prislusnosti.

Cl. 8

1. Stäty, ktere jsou smluvni stranou umluvy, se zavazuji respektovat prävo ditete na zachoväni jeho totoznosti, vcetne stätnf prislusnosti, jmena a rodinnych svazkü v souladu se souladu se zäkonem a s vyloucenim nezäkonnych zäsahü.
2. Je-li dite protizäkonne cästecne nebo zcela zbaveno sve totoznosti, zabezpecf mu stäty, ktere jsou smluvni stranou umluvy, potrebnou pomoc a ochranu pro jeji urychlene obnoveni.

Cl. 9

1. Stäty, ktere jsou smluvni stranou umluvy, zajisti, aby dite nemohlo byt oddeleno od svych rodicü proti jejich vüli, ledaze prislusne urady na zäklade soudniho rozhodnuti a v souladu s platnym prävem a v prislusnem rfzenf urci, ze takove oddeleni je potrebne v zäjmu ditete. Takove urceni müze byt nezbytnym v nekterem konkretnim pripade, napriklad, jde-li o zneuzfvänf nebo zanedbäväni ditete rodici nebo ziji-li rodice oddelene a je treba rozhodnout o miste pobytu ditete.
2. V jakemkoli rfzenf podle odstavce 1 se poskytuje vsem dotcenym stranäm moznost zucastnit se rfzenf a sdelit svoje stanoviska.
3. Stäty, ktere jsou smluvnf stranou umluvy, uznävajf prävo dftete oddeleneho od jednoho nebo obou rodicü udrzovat pravidelne osobnf kontakty s obema rodici, ledaze by to bylo v rozporu se zäjmy dftete.
4. Jestlize oddelenf dftete od rodicü je düsledkem jakehokoli postupu stätu, ktery je smluvnf stranou umluvy, jako je vazba, uveznenf, vypovezenf, deportace nebo smrt (vcetne smrti, kterä nastala z ja kekoli prfciny v dobe, kdy dotycnä osoba byla v opatrovänf stätu) jednoho nebo obou rodicü dftete, tento stät, ktery je smluvnf stranou umluvy, na pozädänf poskytne rodicüm, dfteti, nebo prfpadne jinemu clenu rodiny nezbytne informace o mfste pobytu neprftomneho (neprftomnych) clena (clenü) rodiny, ledaze by poskytnutf takove informace odporovalo zäjmu dftete.

Stäty, ktere jsou smluvnf stranou umluvy, krome toho zabezpecf, aby podänf takove zädosti samo o sobe nemelo zädne neprfznive düsledky pro dotcenou osobu (dotcene osoby).

Cl. 10

1. Za ucelem spojenf rodiny a v souladu se zävazkem podle cl. 9 odst. 1 stäty, ktere jsou smluvnf stranou umluvy, posuzujf zädosti dftete nebo jeho rodicü o vstup na uzemf stätu, ktery je smluvnf stranou umluvy, nebo o jeho opustenf pozitivnfm, humännfm a urychlenym zpüsobem. Stäty, ktere jsou smluvnf stranou umluvy, däle zabezpecf, aby podänf takove zädosti nemelo zädne neprfznive düsledky pro zadatele nebo cleny jeho rodiny.
2. Dite, jehoz rodice pobyvaji v rüznych stätech, mä az na vyjimecne okolnosti prävo udrzovat pravidelne osobni kontakty a prime styky s obema rodici. Za timto ucelem a v souladu se svym zävazkem podle cl. 9 odst. 2 stäty, ktere jsou smluvni stranou umluvy, uznävaji prävo ditete a jeho rodicü opustit kteroukoli zemi, i svou vlastni, a vstoupit do sve vlastni zeme. Prävo opustit kteroukoli zemi podlehä pouze takovym omezenim, kterä stanovi zäkon a kterä jsou nutnä pro ochranu närodni bezpecnosti, verejneho porädku, verejneho zdravi nebo morälky nebo präv a svobod druhych a kterä jsou v souladu s ostatnimi prävy uznanymi v teto umluve.

Cl. 11

1. Stäty, ktere jsou smluvni stranou umluvy, cini opatreni k potfränf nezäkonneho premfst'ovänf deti do zahranici a jejich nenavraceni zpet.
2. Za timto ucelem budou stäty, ktere jsou smluvni stranou umluvy, usilovat o uzavreni dvoustrannych a mnohostrannych dohod a o pristup k existujfcfm dohodäm.

Cl. 12

1. Stäty, ktere jsou smluvni stranou umluvy, zabezpecuji diteti, ktere je schopno formulovat sve vlastni näzory, prävo tyto näzory svobodne vyjadrovat ve vsech zälezitostech, ktere se jej dotykaji, pricemz se näzorüm ditete musi venovat patricnä pozornost odpovfdajfcf jeho veku a urovni.
2. Za timto ucelem se diteti zejmena poskytuje moznost, aby bylo vyslyseno v kazdem soudnim nebo sprävnim rfzenf, ktere se jej dotykä, a to bud' primo, nebo prostrednictvim zästupce anebo prislusneho orgänu, pricemz zpüsob slyseni musi byt v souladu s procedurälnimi pravidly vnitrostätniho zäkonodärstvi.

Cl. 13

1. Dite mä prävo na svobodu projevu; toto prävo zahrnuje svobodu vyhledävat, prijimat a rozsirovat informace a myslenky vseho druhu, bez ohledu na hranice, at ustne, pisemne nebo tiskem, prostrednictvim umeni nebo jakymikoli jinymi prostredky podle volby ditete.

2. Vykon tohoto präva müze podlehat urcitym omezenim, avsak tato omezeni budou pouze takovä, jakä stanovi zäkon a jez jsou nutnä:

a) k respektoväni präv nebo povesti jinych;
b) k ochrane närodni bezpecnosti nebo verejneho porädku, verejneho zdravi nebo morälky.

Cl. 14

1. Stäty, ktere jsou smluvni stranou umluvy, uznävaji prävo ditete na svobodu mysleni, svedomi a näbozenstvi.
2. Staty, ktere jsou smluvni stranou umluvy, uznavaji prava a povinnosti rodicü, a v odpovfdajfcfch pripadech zakonnych zastupcü, usmernovat dite pri vykonu jeho prava zpüsobem, ktery odpovida jeho rozvfjejfcfm se schopnostem.
3. Svoboda projevovat nabozenstvi nebo viru müze byt podrobena pouze takovym omezenim, jaka predpisuje zakon a ktera jsou nutna k ochrane verejne bezpecnosti, poradku, zdravi nebo moralky nebo zakladnich prav a svobod jinych.

Cl. 15

1. Staty, ktere jsou smluvni stranou umiuvy, uznävajf pravo ditete na svobodu sdruzovani a svobodu pokojneho shromazdovanf.
2. Vykon techto prav nesmi byt zadnym zpüsobem omezovan s vyjimkou tech omezeni, jez stanovi zakon a jez jsou nutna v demokraticke spolecnosti v zajmu narodni bezpecnosti nebo verejne bezpecnosti, verejneho poradku, verejneho zdravi nebo moralky ci ochrany prav a svobod jinych.

Cl. 16

1. Zadne dite nesmi byt vystaveno svevolnemu zasahovani do sveho soukromeho zivota, rodiny, domova nebo korespondence ani nezakonnym utoküm na svou cest a povest.
2. Dite ma pravo na zakonnou ochranu proti takovym zasahüm nebo utoküm.

Cl. 17

Staty, ktere jsou smluvni stranou umluvy, uznavaji dülezitou funkci hromadnych sdelovacich prostredkü a zabezpecuji diteti pristup k informacim a materialüm z rüznych narodnich a mezinarodnich zdrojü, zejmena takovym, ktere jsou zamereny na rozvoj socialniho, duchovniho a mravniho blaha ditete a take jeho telesneho a dusevniho zdravi. Za timto ucelem staty, ktere jsou smluvni stranou umluvy, povzbuzuji

a) hromadne sdelovaci prostredky k sfrenf informaci a materialü, ktere jsou pro dite socialne a kulturne prospesne a ktere odpovfdajf duchu clanku 29 teto umluvy,
b) mezinarodni spolupraci pri tvorbe, vymene a rozsirovani takovych informaci a materialü z rüznych kulturnich, narodni a mezinarodnich zdrojü,
c) tvorbu a rozsirovani knih pro deti,
d) hromadne sdelovaci prostredky k tomu, aby braly zvlastni ohled na jazykove potreby deti nalezejicich k mensinove skupine ci domorodemu obyvatelstvu,
e) tvorbu odpovfdajfcfch zasad ochrany dftete pred informacemi a materialy skodlivymi pro jeho blaho, majfce na mysli ustanovenf clankü 13 a 18 umluvy.

Cl. 18

1. Staty, ktere jsou smluvnf stranou umluvy, vynalozf veskere usilf k tomu, aby byla uznana zasada, ze oba rodice majf spolecnou odpovednost za vychovu a vyvoj dftete. Rodice, nebo v odpovfdajfcfch pripadech zakonni zastupci, maji prvotni odpovednost za vychovu a vyvoj ditete. Zakladnim smyslem jejich pece musi pritom byt zajem ditete.
2. Za ucelem zaruceni a podpory prav stanovenych touto umluvou poskytuji staty, ktere jsou smluvni stranou umluvy, rodicüm a zakonnym zastupcüm potrebnou pomoc pri plneni jejich ukolu vychovy deti a zabezpecuji rozvoj instituci, zarfzenf a sluzeb pece o deti.
3. Staty, ktere jsou smluvni stranou umluvy, cini vsechna potrebna opatreni k tomu, aby bylo zabezpeceno pravo deti pracujfcfch rodicü vyuzivat sluzeb a zarfzenf pece o deti, ktera jsou pro ne urcena.

Cl. 19

1. Staty, ktere jsou smluvnf stranou umluvy, cini vsechna potrebna zakonodarna, sprävnf, socialnf a vychovna opatrenf k ochrane detf pred jakymkoli telesnym ci dusevnfm näsilfm, uräzenfm nebo zneuzfvanfm, vcetne sexualnfho zneuzfvanf, zanedbavanfm nebo nedbalym zachazenfm, tryznenfm nebo vykorist'ovanfm behem doby, kdy jsou v peci jednoho nebo obou rodicü, zakonnych zastupcü nebo jakychkoli jinych osob starajfcfch se o dfte.
2. Tato ochranna opatrenf zahrnujf podle potreby ucinne postupy k vytvorenf socialnfch programü zamerenych na poskytnutf nezbytne podpory dfteti a tem, jimz je svereno, jakoz i jine formy prevence. Pro ucely zjistenf, oznamenf, postoupenf, vysetrovanf, lecenf a nasledne sledovanf vyse uvedenych prfpadü spatneho zachazenf s detmi zahrnujf rovnez podle potreby postupy pro zasahy soudnfch organü.

Cl. 20

1. Dfte docasne nebo trvale zbavene sveho rodinneho prostredf nebo dfte, ktere ve svem vlastnfm zajmu nemüze byt ponechano v tomto prostredf, ma pravo na zvlastnf ochranu a pomoc poskytovanou statem.
2. Staty, ktere jsou smluvnf stranou umluvy, zabezpecf takovemu dfteti v souladu se svym vnitrostatnfm zakonodarstvfm nahradnf peci.
3. Tato pece müze mezi jinym zahrnovat predanf do vychovy, institut „kafala" podle islamskeho prava, osvojenf a v nutnych prfpadech umfstenf do vhodneho zarfzenf pece o deti. Pri volbe resenf je nutno brat potrebny ohled na zadoucf kontinuitu ve vychove dftete a na jeho etnicky, nabozensky, kulturnf a jazykovy püvod.

[...]

Details

Seiten
188
Jahr
2010
ISBN (eBook)
9783640686353
ISBN (Buch)
9783640686438
Dateigröße
1.2 MB
Sprache
Tschechisch
Katalognummer
v155158
Note
Schlagworte
Gesundheitswesen Dokumenten Sammlung Tschechische Republik Dokumente

Autoren

Teilen

Zurück

Titel: Gesundheitswesen in internationalen Dokumenten