Lade Inhalt...

Omyl pachatele v českém a německém trestním právu - Pospolitosti a rozdíly

Der Irrtum des Täters im tschechischen und deutschen Strafrecht

Fachbuch 2008 35 Seiten

Jura - Andere Rechtssysteme, Rechtsvergleichung

Leseprobe

Obsah

A. Uvod

B. Teoreticke zaklady a vysvetleni pojmu podle ceskeho a nemeckeho vykladu
I. Pojem pachatele v Ceske Republice a Nemecku
II. Pojem a rozdeleni omylu

C. Druhy omylu ajejich posouzeni podle ceskeho a nemeckeho trestniho prava
I. Omyl na urovni skutove podstaty
1. Ustanoveni skutkoveho omylu v Ceske Republice
a) Skutkovy omyl negativni a pozitivni
b) Skutkovy omyl o okolnostech vylucujicich protipravnost
c) Zvlastni prlpady skutkoveho omylu
aa) Omyl v predmetu utoku (error in persona vel in obiecto)
bb) Aberace (aberratio ictus)
cc) Omyl v prubehu kauzalni souvislosti
2. Ustanovenl skutkoveho omylu v Nemecku
a) Zakonna uprava §16 StGB: Omyl ve skutkovych okolnostech
b) Zvlastnl konstelace omylu
aa) Error in persona vel in obiecto
bb) Aberratio ictus
cc) Omyl v prubehu kauzalni souvislosti
II. Omyl na urovni pravniho posouzeni
1. Ustanovenl pravniho omylu v Ceske Republice
a) Druhy omylu o zakazu
b) Pfipad skutkoveho omylu pozitivniho o okolnostech vylucujicich protipravnost podle nemeckeho trestniho prava (tvz. Erlaubnistatbestandsirrtum)

D. Dusledky a zavery uvedenych uvazovani

A. Uvod

Stejne jako jine vedni obory, musi i pravni veda peclive sledovat pokrok, vyvoj a tendence tykajici se oblasti prava, aby na ne mohla vhodne reagovat pomoci prostredku sveho systemu. A to je ukol neuveritelne sirokeho rozsahu, nebot' globalizace tyto rozvijejici se procesy urychluje a priostruje. Fenomen globaliz- ace je duvodem nejen pro propojeni lidi a trhu, nybrz i pro internacionalizaci a vznik novych forem kriminality. Vedle tendencne skodlivych ucinku na rozvojove zeme tretiho sveta ma tentojev take negativni vliv na rozvoj kriminality.

Negativni dusledek procesu globalizace se totiz ukazuje take v tom, ze kriminal- ita se jiz presne neomezuje pouze na uzemi jednoho statu, ale nemaly pocet dnesnich pripadu a trestnych cinu ma mezinarodni dimenzi. Tato dimenze je patrna u trestnych cinu noveho typu, zejmena v oblasti internetove kriminality. Napriklad, kdyz nekdo na nemecke webove strance verejne trvdi, ze se holo­caust, systematicke vyvrazd’ovani Zidu behem treti rise, nikdy nestal. A pritom server teto webove stranky provozuje americka spolecnost. Tuto mezinarodni dimenzi mohou vykazovat take klasicke trestne cinyjako napr. obchod s lidmi a uprchliky mezinarodnimi zlocineckymi organizacemi.

Vsem temto novym jevum a vyvojovym tendencim se musi trestni pravni veda venovat a hledat pro ne reseni. Pokud sejedna o mezinarodni pripad, rozhodne mezinarodni trestni pravoo tom, ktere zemi trestni pravomoc prislusi. Tedy mezinarodni trestni pravo stanovuje rozsah platnosti narodniho trestniho prava.[1] U novych forem trestnych cinu ukol spociva ve vydani adekvatni zakon- ne upravy. Na urovni Evropske Unie pritom jde zejmena o europeizaci trestniho prava. Trebaze v tomto procesu ma evropske pravo specificky vliv na narodni trestni pravo, evropske trestni pravo v pravem smyslu tohoto slova neexistuje ani zrejme existovat nebude.

Proces globalizace, ktery zaporne ovlivnuje internacionalizaci kriminality, zna- mena hlavne vyzvu a tuto situaci muzeme , nebo spise musime povazovat za sanci pro trestni pravni vedu, nebot' trestni pravni veda ma moznost se zabyvat zpusoby mysleni i resenimi jinych pravnich radu. Takovy zpusob pohledu je k prospechu vlastniho mysleni, protoze umoznuje kriticky i intenzivni rozbor vlast- niho hlediska. Tento sebekriticky zpusob mysleni je nejen podstatnou casti srovnavani prava, nybrz i podnetem k zamysleni a inspiraci pro tuto slohovou praci.

Predlozena prace se totiz zabyva trestnepravnim vyznamem a posouzenim omylu pachatele pri spachani trestneho cinu. Na jedne strane je jejim cilem porovnat rozdily mezi ceskym a nemeckym trestnim pravem, na druhe strane upozornit na pospolitosti obou pravnich radu. Pritom bude zajimave posoudit, jsou-li si oba pravni systemy podobne diky geograficke blizkosti, ci vykazuji-li vyznamne protiklady (podobnejakoje tomu mezi kontinentalnim a anglosaskym pochopenim prava) a v dalsi rade, zda ma komunisticka minulost a pravo doby habsburske jeste I nadale znatelny ovliv na system ceskeho trestniho prava.

Na zacatku prace je proto dulezite popsat a vysvetlit, jak chape ceske a nemecke trestni pravo pojmy pachatele a omylu. Po vysvetleni techto teoretick- ych zakladu nasleduje rozdeleni druhu omylu podle ceskeho a nemeckeho pochopeni. Dale se budu zabyvat tim , jak posuzuje nemecke a ceske trestni pravo ruzne druhy omylu. Jedna o trestnepravni vyznam skutkoveho a pravniho omylu pachtele pri spachani trestneho cinu. Nakoneci prace se pokusim z dosazenych zaveru vyvodit dusledky a na jejich zaklade otevrit nekolik rozvije- jicich otazek.

B. Teoreticke zaklady a vysvetleni pojmu podle ceskeho a nemeckeho vykladu

Tato cast prace se zabyva vysvetlenim pojmu pachtel a omyl podle obou pravnich systemu. Presne vymezeni pojmu je nezbytne pro spravne porozumeni pojeti a uprav jednotlivych systemu trestniho prava. Az na zaklade techto uvodnich vysvetleni muzeme totiz vyvozovat a posuzovat rozdily a pospolitosti mezi ceskym a nemeckym trestnim pravem. Dalsi kapitola proto poda kratky prehled jak o pojemu pachetele tak o projemu omylu v ceskem trestnim pravu

I. Pojem pachatele v Ceske Republice a Nemecku 1. Uprava podle ceskeho trestniho prava

Za pachatele jako subjekt trestneho cinu[2] povazuje ceske trestni pravo fyzickou osobu, ktera svym jednanim naplnila vsechny znaky skutkove podstaty trest­neho cinu.[3] Podle zakonnych uprav ceskeho trestniho zakoniku §9,10 vsak ob- sahuje pojem pachatele take osoby spolupachatele, ucastnika a neprimeho pachatele.[4] Navic pojem pachatele se tyka nejen dokonaneho trestneho cinu, ale i jeho pripravy (§ 7) a pokusu o nej (§ 8).[5]

Pachatelstvi podle ceskeho trestniho prava jeste predpoklada trestni odpoved- nost fyzicke osoby a proto je nutne, aby fyzicka osoba v dobe spachani ci naplneni skutkove podstaty trestneho cinu byla pricetna (§ 12) a dovrsila pat- nacty rok veku (§ 11).[6] Tyto oba predpoklady jsou obligatornimi znaky subjektu kazdeho trestneho cinu a jejich ukolem je zajistit, ze dana osoba je schnopna spravne posuzovat a ovladat sve jednani.[7] Nepatri ale ke znakum vytvorujicim skutkovou podstatu trestneho cinu.[8] U trestnych cinu s omezenym okruhem pachatelu predpoklada pachatelstvi podle zakonne upravy § 90 I navic, ze fy- zicka osoba ma zakonem pozadovanou zvlastni vlastnost, zpusobilost nebo postaveni.[9] Na rozdil od pojmu veku a pricetnosti pritom jde o znaky skutkove podstaty charakterizujici trestny cin.[10]

Ceske trestni pravo podle konstrukce soucasneho trestniho zakonika vychazi ze zasady individualni odpovednosti fyzicke osoby a starodavneho rimskeho principu “societas delinquere non potest”, a proto nezna pojmy jako kolektivni odpovednost a odpovednost za cizi vinu.[11] Zaverem se tedy da rici, ze svoboda lidske vule ma zasadni vyznam a dulezitost pro reseni otazky tykajici se trestni odpovednosti pachatele a jejich podminek.[12] 2. Uprava podle nemeckeho prava Platne nemecke trestni pravo muze byt oznaceno za trestni pravo venujici se trestnemu cinu, ktere se zabyva take pachatelovou osobnosti v ramci skutkove podstaty trestneho cinu a vymery trestu.[13] Tedy da se stanovit, ze se pojem pachatel zaklada na zakonne skutkove podstate. Trestnepravni ustanoveni to potvrzuji, nebot' podle nich vyplyva pachatelstvi z naplneni skutkove podstaty.[14] Proto v nemeckem trestnim pravu plati restriktivni pojem pachatele, nebot' ne kazde zpusobeni cinu je zakladem pachatelstvi.[15]

Tento zpusob pohledu ukazuje zejmena zakonna uprava vlastnorucniho a primeho jedineho pachatele (§ 25 I 1. Alt. StGB). Zakonne upravy neprimeho pachatelstvi (§ 25 I 2. Alt. StGB) a spolupachatelstvi (§25 II StGB) pak zna- menaji jeji rozsireni na treti osoby a soucasne reseni typickeho, trestne- pravniho problemu spolupusobeni vice osob na trestnem cinu.[16] Nadto oba- jasnuje ustanoveni ucastenstvi (§§ 26, 27 StGB) v trestnim zakoniku. Nemecke trestni pravo odmita pojem Einheitstater, nebot' diferencuje mezi pachatelem a ucastnikem na trestnem cinu.[17]

V nemeckem trestnim pravu rozhoduje o pachatelstvi na jedne strane zasada Tatherschafft”[18], na druhe strane moznost pachatelstvi podle skutkove podstaty. Die zasady “Tatherrschaft” je pachatelem ten, kdo obdobne zpusobi naplneni skutkove podstaty po objektivnim i subjektivnim podilnictvi na trestnem cinu, takze uspech podle skutkove podstaty vypada jako vysledek sve vule.[19] Ze skutecnosti, ze se pojem pachatel vztahuje na skutkovou podstatu, vyplyva, ze pachatel trestneho cinu musi take vykazovat specificke znaky jako napr. pro- fese lekar (§§ 203, 331nasl. StGB).

II. Pojem a rozdeleni omylu

1. Uprava podle ceskeho prava

Podle ceskeho pochopeni trestniho prava je omyl neshoda pachatelova vedomi tehdy jeho vnimani nebo predstavy, se skutecnosti. Presne to znamena, ze si bud' pachatel nejakou skutecnost vubec neuvedomil, anebo o ni mel nespravn- ou predstavu.[20] Ceske trestni pravo rozlisuje omyl negativni a omyl pozitivni.[21] O omyl negativni se jedna v pripade, ze pachatel mylne urcite skutecnosti nezna , naopak o omyl pozitivni pokud je pachatel mylne predpoklada.[22] Nesoulad se skutecnosti muze vychazet jak z nespravne predstavy skutkovych okolnosti, tak z chybneho posouzeni pravnich skutecnosti.[23] Na zaklade toho ceske trestni pravo rozlisuje omyl skutkovy a omyl pravni.[24]

Na rozdil od jinych zahranicnich pravnich radu cesky trestni zakon vubec neob- sahuje zvlastni ustanoveni, ktera by se venovala pravnim problemum vznika- jicich pachatelovym omylem.[25] Presto reseni techto otazek ma velky vyznam a dulezitost v trestnim pravu, nebot' jde o trestni odpovednost mylne jednajiciho pachtele.[26] Z duvodu nedostatku zakonnych uprav je proto ukolem nauky a praxe upravit a stanovit, pokud omyl pachatele ma vliv na jeho trestni odpoved­nost. Podle vetsiny nauky reseni vsech problematickych otazek vyplyva z us­tanoveni a zasad zavineni (§ 4, 5) a pokusu (§ 8).[27] Tak muze konstatovat, ze posouzeni trestniho vyznamu pachatelova omylu podle ceskeho prava je otazkou subjektivni strankytrestneho cinu.

2. Uprava podle nemeckeho prava

Na rozdil od ceskeho pravniho radu nemecke trestni pravo ma urcite zakonne upravy, ktere se zabyvaji omylem pachatele pri spachani trestneho cinu. Pritom nemecky trestni zakon nezahrnuje zaverecnou a obsahlou upravu. Tyto zakonne upravy jsou pouze nedokonecne.[28] Presto obsahuji §§ 16, 17 a § 35 II StGB podstatne zaklady pro systematickou nauku omylu.[29] Dle jeho titulku § 16 StGB upravi takzvany omyl v skutkove podstate.[30] Navic § 16 StGB jejedinou upravou nemeckeho trestniho zakona, ktera osvetluje obsah umyslu a nedbalosti.[31] V protikladu k § 16 StGB se uprava § 17 StGB netyka omylu na urovni skutkove podstaty, ale zabyva se omylem na urovni zakazove normy, v ktere trestni zakon spociva^ Proto protipravnost cinu je predmetem tohoto omylu.[32] Konecne § 35 II StGB popisuje omyl o existenci znaneho ospravedloujiciho duvodu.[33] Ale trestnost cinu odpada jedine pokud se pachatel nemohl vyhnout omylu.[34]

Tyto konkretni zakonne upravy ukazuji, ze podle nemeckeho zakona a pravniho pojeti, muze mit pachateluv omyl vliv na jeho trestni odpovednost a trestnost bez ohledu na to, ktere urovne se tento omyl tyka. Je tim totiz dano , ze specificky omyl muze mit vyznam pro shodu se skutkovou podstatou, zejmena pro subjektivni stranku trestneho cinu a vinu pachatele.[35] Takove pochopeni je nevyvratnou zasadou trestniho prava vychazejiciho z principu zavineni. Jeho podstatny ukol pak spociva v tom, ze musi brat ohled na predstavu cloveka, jehozjednani a chteni vychazi z osobniho vnimani skutecnosti.[36] Proto nemeckem trestnim pravo obsahuje je soubor ruznych druhu omylu, ale nejdulezitejsimi z nich jsou takzvane Tatbestandsirrtum[37] (§16 StGB) a Verbot- sirrtum[38] (§17 StGB).[39] Tedy nemecke trestni pravo vykazuje take zasadni a typicke rozlisovani mezi omylem skutkovym (“error facti”) a omylem pravnim (“error iuris”).[40] Ale od rozsudku Risskeho soudu[41] se pojeti pravni vedy rozhod- ne zmenilo, takze toto puvodni zasadni rozlisovani dvou druhu omylu ovlivnuje, ale v dnesnich casech nestanovi posouzeni pachatelova omylu.[42] Od zaklad- niho rozhodnuti Spolkoveho soudniho dvora[43] a zavedeni paragrafu § 17 StGB odmitla nemecka trestnepravni veda rozsahlou platnost jednoho stareho prin­cipu (“error iuris nocet”) a tak popripade povazuje pravni omyl za trestnepravne vyznamny.[44] Tyto zakonne upravy lisi zekjmena v jejich nasledcich. § 16 StGB ma vliv na umysl, § 17 StGB muze vest k vylouceni viny pachatele.[45] S ohledem na kvantitu omylu nauka a trestni zakonik zasadne odlisuji dve formy trestnepravne vyznameho omylu. Na jedne strane je neznalost trestne- pravne vyzname okolnosti, na druhe strane je mylne domnivani takove okolnosti.[46] Podle sice vseobecneho, ale sporneho[47] nazoru pritom plati nasle- dujici zakladni pravidlo (tzv. Umkehrungsprinzip[48] ): V pripade, ze omyl pachate- le ma vliv na trestni odpovednost v jeho prospech, opacny omyl ji ovlivnuje. negativne. Pokud je omyl bezvyznamny, pak opacny omyl take nema vubec zadny trestnepravni vyznam.[49]

Zaverem se da rici, ze trestnepravni problemy v souvislosti s omylem pachatele musi nemecka pravni nauka a rozsudek resit na zaklade zakonnych norem (§§ 16, 17 a 35 II StGB) a hlavne v souladu se zasadami trestniho prava vychazejiciho z principu zavineni. Stejne jako v Ceske Republice je ukolem nauky a rozsudku posoudit trestni odpovednost pachatele v pripade omylu. Cilem nauky o omylu je rozhodnout, zda omyl z hlediska trestniho prava , omyl pachatele , je nutno brat v uvahu v ramci posuzovani trestni odpovednosti.[50]

[...]


[1] Ambos, Internationales Strafrecht, s. 2.

[2] Novotny, Trestni pravo hmotne. Obecna cast 1, s. 191, c. 297; Jelinek, trestni pravo hmotne, s. 185: "[...]Subjekt trestneho cinu z hledsika trestni odpovednosti je treba odlisovat od vlastnosti charakterizujicich osobnost pachatele pro ucely trestnani.[...]"

[3] Jelinek, trestni pravo hmotne, s. 177; §amal/Pury/Rizman - Samal, § 9, s. 84, c. 1.

[4] Samal/Pury/Rizman - Samal, § 9, s. 84, c. 2; Novotny, Trestni pravo hmotne. Obecna cast 1, s. 189, 190, c. 292, 295.

[5] Jelinek, trestni pravo hmotne, s. 177.

[6] Novotny, Trestni pravo hmotne. Obecna cast 1, s. 189, 191, c. 292, 297; Jelinek, trestni pravo hmotne, s. 177.

[7] Novotny, Trestni pravo hmotne. Obecna cast 1, s. 191,c. 292.

[8] Jelinek, trestni pravo hmotne, s. 178.

[9] Novotny, Trestni pravo hmotne. Obecna cast 1, s. 190, c. 293;

[10] Jelinek, trestni pravo hmotne, s. 179.

[11] Novotny, Trestni pravo hmotne. Obecna cast 1, s. 186, c. 289; Jelinek, trestni pravo hmotne, s. 181, 184.

[12] Novotny, Trestni pravo hmotne. Obecna cast 1, s. 187, c. 290

[13] Roxin, StrafrechtAT I, s. 178, 179, c.1,2; Jeschek/Weigend, Lehrbuch des Strafrechts, s.

[14] Wessels/Beulke, Strafrecht AT, s. 180, c. 508.

[15] Kuhl, StrafrechtAT, s. 586, c. 5; Jeschek/Weigend, Lehrbuch des Strafrechts, s. 648.

[16] Jeschek/Weigend, Lehrbuch des Strafrechts, s. 643; Kuhl, StrafrechtAT, s. 586, c. 6.

[17] Jeschek/Weigend, Lehrbuch des Strafrechts, s. 64r nasl..

[18] snad: ridici role pri pachani trestneho cinu.

[19] Wessels/Beulke, Strafrecht AT, s. 183, c. 518.

[20] Novotny, Trestni pravo hmotne. Obecna cast 1, s. 249, c. 390; Jelinek, trestni pravo hmotne, s. 228; Samal/Pury/Rizman - Samal, § 4, s. 48, c.11.

[21] Jelinek, trestni pravo hmotne, s. 228; Samal/Pury/Rizman - Samal, § 4, s. 49, c.11.

[22] Novotny, Trestni pravo hmotne. Obecna cast 1, s. 249, c. 390; Samal/Pury/Rizman - Samal, § 4, s. 49, c. 11.

[23] Jelinek, trestni pravo hmotne, s. 228; Samal/Pury/Rizman - Samal, § 4, s. 48, c.11.

[24] Novotny, Trestni pravo hmotne. Obecna cast 1, s. 249, c. 390; Samal/Pury/Rizman - Samal, § 4, s. 48, c. 11.

[25] Jelinek, trestni pravo hmotne, s. 228.

[26] Samal/Pury/Rizman - Samal, § 4, s. 49, c.11.

[27] Jelinek, trestni pravo hmotne, s. 228; Samal/Pury/Rizman - Samal, § 4, s. 49, c.11;

Novotny, Trestni pravo hmotne. Obecna cast 1, s. 249, c. 390.

[28] Gropp, Strafrecht AT, s. 485, c. 8.

[29] Kuhl, Strafrecht AT, s. 455, c. 1.

[30] Wessels/Beulke, Strafrecht AT, s. 90, c. 244; Kuhl, Strafrecht AT, s. 455, c. 1; Jeschek / Weigend, Lehrbuch des Strafrechts, s. 306;

[31] MunchKomm-StGB-Joecks, §16, c.1.

[32] Kuhl, Strafrecht AT, s. 456, c. 3; Wessels/Beulke, Strafrecht AT, s. 160, c. 456

[33] Wessels/Beulke, Strafrecht AT, s. 161, c. 459.

[34] Kuhl, Strafrecht AT, s. 490, c. 83.

[35] Jeschek / Weigend, Lehrbuch des Strafrechts, s. 306; Kuhl, Strafrecht AT, s. 457, c. 4.

[36] Trondle/Fischer, §16, c. 2.

[37] snad: omyl o skutkovych okolnostech.

[38] snad omyl o pravnim zakazu.

[39] Jeschek/Weigend, Lehrbuch des Strafrechts, s. 306; Trondle/Fischer, §16, c. 2.

[40] LK-Vogel, § 16,c. 1,2.

[41] RGSt 23, 374; 37, 391; 52, 100; 57, 235.

[42] Jeschek/Weigend, Lehrbuch des Strafrechts, s. 307.

[43] BGHSt 2, 194.

[44] Gropp, StrafrechtAT, s. 490 nasl., c. 30 nasl..

[45] Gropp, StrafrechtAT, s. 486 nasl., c. 13 nasl..

[46] Trondle/Fischer, §16, c. 2.

[47] LK-Vogel, § 16, c. 12; S/S-Cramer, § 16, c. 6.

[48] Binding, Normen III.

[49] Trondle/Fischer, §16, c. 2.

[50] Gropp, Strafrecht AT, s. 484 , c. 6.

Details

Seiten
35
Jahr
2008
ISBN (eBook)
9783640745586
ISBN (Buch)
9783640745715
Dateigröße
573 KB
Sprache
Tschechisch
Katalognummer
v160542
Note

Autor

Teilen

Zurück

Titel: Omyl pachatele v českém a německém trestním právu - Pospolitosti a rozdíly